Smolná Luková

Na 1. máj, lásky čas, jsme se chystaly na coursing pořádaný RR-sportem do Lukové. Stejně nás neměl kdo líbat pod rozkvetlou třešní, a tak jsme se těšily na den strávený s našimi kamarády. Už v noci mi ale cosi říkalo, že dnešek nebude podle našich představ. Ve 4 hodiny ráno se začala Fame mohutně olizovat, což je pro mě signál, že po paměti a tmě skáču pro misku, protože hodí šavlu. Za 3 minuty po akci už barakuda spokojeně oddychovala a já umývala následky její práce.

Sraz jsme měly s Enzovic u Globusu, kde jsme přesedaly k nim do auta a jeli dál společně. Čoklové se půlku cesty líbali a dokazovali si vzájemnou lásku a druhou půlku bojovali o to, kdo mi bude sedět na klíně :o) Cesta ale rychle utekla a brzy jsme byli na místě. Fame a Enzo se konečně mohli pořádně vyřádit.

Postupně se sjížděli další účastníci a tím začal i klasický tlachanec :o) Trať byla úžasná a o hodně delší než ve Svitavách, moc jsme se těšily, jak si zaběháme (to jsme ještě netušily, kolikrát nás to štěstí potká ;o)))

Na start jsme šly mezi prvníma. Tratí opět vedla zelená zástěna, která zabraňovala pejskům si zkracovat. Bohužel start nebyl úplně šťastně postaven (teda byl, ale ne pro mozek nadržených ridgebacků), a tak vedl pejsky vyběhnout z druhé strany zástěny. Před námi startovala Spiceinka, a Fame to vzápětí zopakovala přesně dle jejího návodu. I když si obě holky trať vlastně vůbec nezkrátily, protože běžely těsně kolem zástěny (pouze z druhé strany), byly následně zavolány na opravu (právem, někdo by se mohl cítit znevýhodněn). Start byl po několika opakováních posunut :o)

Šly jsme se trošku vydýchat, nacpat se koláčky a popovídat si s kamarády. Pak jsme se s Kačkou a Spice vydaly na opravu. Na startu jsme ještě promýšlely strategii, která spočívala ve vypuštění holek o trochu později než původně, až jim střapec odjede kousek dál. Spice to zvládla a já čekala, co vymyslí Fame. Vystartovala nádherně a běžela ze všech sil. Taky jsem si vyslechla, jaký je to turbo pes a jak maká. Měla jsem radost, že doběhne s krásným časem... bohužel... uprostřed tratě se pokazilo lanko.

Fame si aspoň zakillovala a následně na moje volání doběhla zpět. S jazykem na vestě, ale bohužel s nedokončeným během.

No nevadí, nechala jsem ji chvilinku vydýchat, protože byl vážně pařák a po chvilce jsme nastoupily na start znovu, pokusit se vyběhat ten první zatracený běh :o)  Fame vyběhla krásně a dávala si do těla. S radostí jsem koukala, jak si to mete dráhou a s ještě větší radostí poslouchala: "Tak ta teda valí, ta je mega rychlá!"  Noo, byla. A byla až TAK mega rychlá, že v půlce tratě urvala střapec :o))))))))  V duchu jsem si říkala, že to dneska asi fakt nedoběháme, ale musela jsem se smát, když jsem viděla šťastnou Fame, jak se prohání po trati a peláší za mnou se střapcem v hubě, pochlubit se, jak móóóc byla šikovná!

A tak jsem ji odváděla už vážně dost udýchanou a poprskanou bílou pěnou z našeho 3. běhu, stále jsme ale neměly ani jeden platný. Rozhodla jsem se ji nechat hodně odpočinout a jít to zkusit až třeba za hodinku. Sedly jsme si do stínku a klábosily s holkama. Když už jsem měla pocit, že by Fame mohla běh zvládnout, vydaly jsme se, za všeobecného veselí a pošťuchování, po kolikáté vlastně už jdeme, na start. Fame opět vyběhla tryskem a valila dráhou jako blesk. Čas zapisovala Martička a tak jsem jí hlásila, že už běžíme 4. běh, a pořád nic, a že minulé kolo byla Fame tak rychlá, že chytla střapec. To jsem asi neměla říkat, protože v tu chvíli ho chytla znova!!!  :o))))))))  Zůstala chvilku stát a naštěstí ho pustila, takže se znova rozjel, a Fame tak doběhla co cíle.

Měly jsme tedy po 4 kolech konečně 1. splněný běh. I když - s jakým mohl být časem, když Fame na dráze stála a čekala... Ale to jsme neřešily, došlo nám, že dneska prostě všechno stojí proti nám a že se tedy alespoň pokusíme závod přežít a dokončit. Nakonec nám nebylo souzeno ani to :o)))

Na druhé kolo, tedy už v pořadí 5. dnešní běh, Fame nastupovala s vyplazeným jazykem, ovšem na startu ječela a tahala mě stejně jako vždycky. Pak se ale stalo něco, co jsem nikdy nemyslela, že by můj pes udělal. Fame vyběhla a krátce po startu prudce zabrzdila a vrátila se za mnou! Vůbec jsem to nepochopila. Hned po nás to udělali další 3 pejskové. Zkusila jsem ji vypustit ještě jednou, ale úplně na stejném místě se zasekla a vrátila se zpět. Nevím, co tam bylo. Nevěřím totiž tomu, že by byla Fame natolik unavená, že by to vzdala. I nadále mě tahala, vřískala a startovala pokaždé, když střapec dojel do cíle.

Nevím, jestli se jí už po 5. nechtělo běžet stejnou dráhu, to mi k ní moc nesedí. Vzhledem k tomu, že se to stalo víc pejskům po sobě, jsem spíš toho názoru, že tam NĚCO bylo :o)  Ale možná si to jen namlouvám a Fame to prostě odpískala, těžko říct. Každopádně tím pro nás závod skončil. Braly jsme to ale sportovně a s nadsázkou hlásaly, že aspoň dáme šanci ostatním zažít ten pocit vitězství :o)  S naším jedním a to ještě nepodařeným během tak Fame skončila na nešťastném 13. MÍSTĚ. Ale co do počtu odběhaných kol byla jednoznačně Absolutním vítězem!!! :o))) 

Unavené, vyběhané a malilinko zklamané jsme se vydaly na cestu domů. Padly jsme jako mrtvolky a spaly a spaly a spaly!

I když nám dneska štěstí a osud nepřáli, stejně jsme si užily báječný den a ani za mák nelitujeme, že jsme se zúčastnily. Moc a moc gratulujeme našemu taťkovi Dargovi, který pobral, co se dalo a zachránil tak čest rodiny ;o)

A jak říká české přísloví a nejeden sexuolog: Jednou musíš být nahoře a jednou zase dole! Takže doufáme, že teď už budeme zase jen stoupat do výšin ;o)))))

Moc děkujeme RR-sportu za super akci, a dopřání tóóólika běhů té mé závislačce!  ;o)))

Za skvělou společnost moc děkujeme našim úžasným fórákům - bylo to s váma bezvadnýýý!

Za fotečky moc díky Kačce (manželovi): www.spice.estranky.cz

Všechny fotky:

www.famezkorycanskychskal.rajce.idnes.cz/22._mesic/