Jak se inženýrka jedna tříbarevná vystavovala

V sobotu 27.6. jsme byly s Famulkou přihlášeny na naši první výstavu - Mezinárodku Intercanis. Sice jsem nikdy neměla výstavní ambice, ale nechala jsem se ukecat, zaplatila nemalé "vstupné" a Fame se tak otevřely dveře do výstavního kruhu. Protože jsem ale úplný amatér a Fame ještě větší, ani jsem nevěděla, jak mám správně rovnat nohy a podobně. Nic jsme proto nenacvičovaly a do kruhu šly v podstatě nepřipravené. Situaci nám ještě víc znepříjemnilo zranění z coursingu - Famulčina vyholená a od Novikovu zelená noha jí na kráse moc nepřidávala. Nicméně po konzultaci s veterinářkou a několika zkušenými vystavovateli jsme se rozhodly, že to zkusíme, neb na zranění by přihlíženo být nemělo a Fame fungovala úplně normmálně (aspoň tak jsme si to do té doby mysleli).

A tak jsme v sobotu ránu nachystaly všechno potřebné a s naší sestřičkou a velkou podporou Lenčou vyjely. Na výstavišti jsme vyzvedly katalog a přihlásily se u kruhu. Pak už nám nezbývalo než čekat. Brzy dorazila i naše psí ségra Feebinka. Holky se pozdravily, vyměnily si několik dojmů a čekalo se dál. Šly jsme alespoň nakoupit nějaké sušené dobrůtky a vyvenčit Fame. Ta ale o procházení se neměla zájem, jak je teď jejím zvykem, chtěla jen spát a spát.

Zanedlouho taky dorazily naše podpory Vlaďka, Šárka a Mončákovi. Ti měli bohužel smůlu a nemohli vystavovat, a tak jsem si od nich alespoň půjčila krásný vystavovák - děkujííí. Ještě jednou móóóc děkuji Vlaďce, že se nám táhla s kilama a kilama dobrůtek :o)

No a pak už nadešla naše chvíle. V kruhu nás bylo celkem 6. Já s Famulkou stála před Fíčkem. První běh zvládla Fame na jedničku, nekonalo se žádné stávkování a mě tím malinko uklidnila :o)  Zoubky ukázala předpisově, nechala se "osahat" a vůbec toho cizího pána neřešila. Tím mě max překvapila, nečekala jsem, že to bude mít tak hladký průběh.

Než první fenečky prošly posouzením, vytahovala jsem cenné rady z Marty a Katky se Spice. Stejně jsem byla rozhodnutá na Fame vůbec nesahat, aby sebou necukala kvůli zraněné noze. Při čekání jsem udělala chybu, že jsem Fame nechala na povel sednout - to se nám u stolečku vymstilo, protože Famu si zřejmě zase dala dohromady - panička ukazuje pamlsek, má se sedět. Stejně by nám ale nepomohlo, i kdyby stála jako socha :o(  Když jsme došly na řadu, oběhla jsem s Fame kolečko a zastavila se před panem rozhodčím. Ten mě ihned atakoval otázkou: "Co má s tou nohou?"  Tak jsem mu vysvětlila, jak a kde došlo ke zranění, ale že máme potvrzeno od veterinářky, že noha je OK. Dostalo se mi odpovědi, že by mi ta fena měla být odebrána, že ji týrám, že ji nemám co tahat po výstavách, když chudinka SOTVA JDE (aby se ujistil v tom, že Fame sotva stojí na nohách, nechal nás ještě oběhnout kolečko a procházet se kruhem jak po kolonádě). Musím se přiznat, že mi to bylo dost líto a rozhodně jsem nečekala, že na takové "profi" akci mě bude někdo takhle směšně obviňovat. Posléze nám pan rozhodčí vystavil posudek, neopustil si napomenutí, když jsem Fame zvedala ze sedu, ať tu fenu proboha nechám být, že je chudinka ráda, že sedí.

Zařadily jsme se tedy zase zpátky a čekaly. Podle předpokladu jsme my a ještě jedna fenečka už dále nepostoupily. Pan rozhodčí mi při finálním podání ruky nezapomněl říct, že kdyby ta fena neměla paničku takového tyrana, tak by teď stála za číslem, a že ji panička nemá ani trošku ráda. K tomu už jsem neměla co dodat a znechuceně jsem z kruhu odešla.

Holky se nás snažily rozptýlit, Fame dostala moc velkou pochvalu a žvýkací kokino, ale já byla stejně naštvaná a smutná. Vážně jsem nečekala, že na akci takové úrovně se mnou bude někdo jednat jako s usmrkánkem, co se neumí postarat o svýho psa.

Počkaly jsme na posouzeni ostatních, Feebouš si odnesla krásnou V3 a my tímto móóóc gratulujeme!!! Pak už jsme se jen rozloučily, pobraly kila dobrůtek a vypravily se na cestu domů. Fame lehla do postele a spala až do rána. Tak to totiž u většiny týraných psů chodí ;o)

Chtěla bych moc poděkovat Lenči, že s náma celou tu "hrůzu" absolvovala a moc nám pomohla. A taky holkám, že se na nás přijely podívat - moc rády jsme vás viděly a děkujeme!!!

A Famulko, ty mi odpusť, že jsi moje, že tě tak strašně týrám, že si venku střihneš zajíčka, a já si pak dovolím chtít po tobě oběhnout jedno kolečko v kruhu, promiň. Slibuju, že od teď už budeš jen ležet na gauči, chodit ven pouze kolem baráku a celé dny spát - to je přece ridgebackův sen, ne?! ;o)

POSUDEK:

23 měsíční fena, jemné hlavy, slabší kostry, korektní ridge, tmavé oko, v době výstavy zraněna na zadním běhu, zaúhlení končetin korektní, VÝBORNÁ

Za fotky moc děkujeme Báře (www.ya-kala-duma.eu). Ostatní fotky:

www.famezkorycanskychskal.rajce.idnes.cz/24._mesic