2. coursing - Přerov

V neděli (21.9.) jsme se -  řídíce se heslem "Opakování je matka coursingu" - vypravily do Přerova na coursing pořádaný Českým psem (www.ceskypes.cz). Začátek byl až ve 2 hodiny a tak jsme s velkou časovou rezervou vyrazily kolem 12 hod. Díky 3 mapám, GPS a našim přirozeným orientačním schopnostem (o chvilkové jízdě v protisměru raději pomlčím), jsme za hodinku dorazily do Přerova. Hodní pánové nás navedli na tamnější cvičák, kde se ještě cvičilo agility a my tak mohly obdivovat schopnosti ostatních pejsků. Holky si hověly na svém letišti, cpaly se hrtánkama a vzájemně si olizovaly čumáčky :o) Za chvíli dorazili i pořadatelé, kteří si nebyli příliš jistí stavěním tratě, protože dopoledne ještě sprchlo. Po našem ujištění, že zase tak mokro, aby se nemohlo běhat, není, se pustili do stavění tratě. Dráha byla zhruba poloviční oproti RR-sporťácké a tak jsme holkám rovnou zaplatily 3 běhy. Sotva Fame uviděla střapeček, začala se třepat jako sulc a hypnoticky sledovat, co ti dva tam tááák dlouho dělají a proč už nemůže jít běhat :o) A pak to konečně přišlo. Fame stála na startu a ječela, ať už ji pustím. Na otázku pana organizátora: "Mám ji na ten střapec nalákat?" jsem jen s úsměvem odpověděla: "To fakt nebude potřeba!" A nebylo. Sotva jsem Fame vypustila, vyrazila ze všech sil a s vítrem v srsti pelášila za střapcem.

Po doběhnutí se v rámci lovu zvládla celá zamotat do lanka. Naštěstí se nám podařilo ji vymotat bez úhony lanka i Fame samotné. Pro Fame to byl nejhorší okamžik - zase musela čekat, než na ni příjde řada. Na druhý běh jsme se s tetou Romčou domluvily, že pustíme zrzky spolu - holkám to totiž spolu neuvěřitelně sluší a protože to nejsou sobci ani krvelačný bestie, tak se u killu o střapec krásně podělí.

Obě vyrazily ze všech sil a nádherně spolupracovaly. Berinka jako zkušená lovkyně naháněla Fame kořist a kryla všechna místa, kde by jim mohla uniknout. Paráda. Bylo jasné, že holky by v té Africe o hladu nebyly :o)))) Fame doběhla ke střapci jako první a tak ji Berinka gentlemansky nechala zakillovat a až pak si taky kousla. Holkám přišlo pohrávání si se střapcem jako strašná sranda, a na to chudáček igelitovej taky dojel - holky ho zvládly urvat. Šikovná teta Romča ale v cuku letu napravila škody, střapeček navázala a mohlo se vesele běhat dál.

Protože se nám nechtělo čekat na další běh přímo na cvičáku, vzaly jsme holky do sousedního sadu, aby se taky trošku dostaly z té coursingové hypnózy. Sad zřejmě sloužil jako samoobsluha všem místním a tak jsme ochutnaly jablíčka, špendlíky a hruštičky. Případnému majiteli tímto děkujeme - moc jsme si pochutnaly :o)

Holkám zbýval už jen jeden běh. Pořadatelé se rozhodli udělat malou změnu a běžela se rovinka. Tentokrát běžely holky zvlášť. Fame šla jako první a teta s Berinkou to jistila v cíli. Zrzice se už nemohla dočkat a já si oddechla, když jsem ji mohla pustit.

V cíli ji pochytala teta a já si rovinku zaběhla taky, abych si toho závisláka vyzvedla. Následoval kritický moment - teta Romča odcházela na start s Berinkou a nesla sebou střapec! Famulinin střapec!!!! Zrzavá slepě vyrazila vpřed. Taktak jsem ji udržela, dostala po tlamě a došlo i na móóóc sprostá slova :o))) Když viděla, že není jiná možnost, uklidnila se a čekala na Berinku. Ta v rychlosti blesku rovinku zaběhla, my jsme ji odvedly z dráhy a čekaly jsme na tetu Romču. Nakonec jsme holkám připlatily ještě jeden běh - rovinku ve dvou. Obě si běh spolu užily, my jsme se trošku bály, kdo je v cíli odtrhne od střapce, ale nakonec to byla pohodička, holky střapec ani nerozervaly ani neutrhly. A tak bylo pro dnešek doběháno. Cvičák se během chviličky vylidnil a my si ještě popovídaly s pořadateli. Fame mezitím dostala několik výchovných lekcí, to aby to s tou posedlostí střapcem nepřeháněla, její tahání totiž občas překračovalo veškeré meze. Uražená na nejvyšší míru se tedy odebrala očuchávat místní travičku. A jako bonus naprosto odmítala pózovat a na všechny se tvářila jako bejk :o)

Po chvilce jsme posbíraly holky, všechny věci a vyrazily jsme směr Brno. Po cestě jsme ještě zabočily na rozlehlé pole a dopřály holkám "přírodní" coursing (ale pšššt). Dostatečně vylítané si bucly v autě, položily si packy na sebe a pokojeně spaly až do Brna. Na závěr jsme se ještě zastavily ve zverimexu, kde nám teta Romča pořídila nááádherný růžový obojek a strašně dobrou kost. Kujééééém, teta! Na parkovišti jsme se pomazlily s buldočkem Tedíkem, který byl neuvěřitelně přítulný, bohužel Famininu fobii z buldočků, kterou si vypěstovala po zákeřném napadení totálním buldočským idiotem, nezlomil. A tak se jelo domů. Vyložily jsme Romču s Berískem a samy uháněly do pelíšku.

Holky naše, děkujeme moc, že jsme s náma jely-je to s váma bomba! Berísku, děkujeme za tvou bezednou trpělivost, zejména při akcích typu "dentální hygiena". Slibuju, že z toho ten můj puboš jednou vyroste! A taky moc děkujeme za úžasnej obojek a těšíme se, až budou holky dvojčátka! Stejně už jsou jak 2 ségry :o))) A za to jsme neuvěřitelně šťastný!!!

A moc děkujeme organizátorům, že akci nezrušili, a dali nám tak šanci upevnit zrzčinu závislost :-) Taktéž moc děkujeme za opravdu nádherné fotky!!! Všechny použité jsou z dílny Českého psa (www.ceskypes.cz).

Zbytek fotek:

www.famezkorycanskychskal.rajce.idnes.cz/14.mesic_II